Tak jste se, děti mé milé, konečně dočkali. S pomalu týdením zpožděním se i já vrhám na téma naše všemimilované, všemiočekávané AFko - největší a nejstarší otaku akci, čili "con", v České republice.

Vzhledem k tomu, že jsem poměrně líná, asi tu nebudu nijak hlouběji rozebírat počty návštěvníků, percentil zahozených žvýkaček, nebo průměrný přívýdělek tramvají - spíše se hodlám zaměřit na moje vlastní zážitky a pocity, které jsem si z této srandy odnesla.

Tak fajn...v pár číslech - animefest trval v kuse skoro tři dny - od pátku odpoledne až do neděle do rána, přičemž se promítalo nonstop, takže to pro některé z nás byl opravdu dlouuuuuhýýýýý víkend *zív*. Dle předběžných výpočtů vypadá účast přímo krutopřísně - letošní osmý ročník AF překonal svého loňského předchůdce téměř o 500 lidí - sešlo se prý něco kolem 1700 otaku.

Co se týče místa konání - obíhali jsme, vyjma krátkých spacích přestávak, mezi kinem Scala, kinem Bakala, hotelem Continental a McDonaldem na náměstí.

Kromě uslintaného očumování všech možných 3D real-bishíků (což jsem třeba já provozovala celkem hojně xD), jste měli možnost zúčastnit se obrovského množství přednášek, promítání a soutěží na opravdu veškerá témata, jaká vás jen napadnou. Zlatým hřebem, alespoň tedy podle mě, pak byla vyhlášená cosplay soutěž, následovaná cosplay divadlem a AMV soutěží. V těsném závěsu za nimi se pak drželo námi dobře známe a již několikrát navštívené Malé divadlo Kyogen, které naše očekávání jako vždy ještě předčilo.

Zahrnuty byly kromě klasických workshopů také obchody s plackami, polštáři, plakáty, přívěsky, plyšáky, tričky a všemi příbuznými srandičkami. Kromě toho jsme také byli svědky křestu nové mangy, jež jsme si (spolu s dalšími tituly) mohly zakoupit v okolních stáncích.

Menší rada na závěr tohoto "krátkého" úvodu - neudělejte stejnou chybu jako já a vemte si s sebou karimatku - spali jsme (překvapivě) na zemi v nedaleké tělocvičně a ta zem byla přímo kure.......chci říct velmi tvrdá - já jsem si samozřejmě prozíravě nechala karimatku doma a záda mě tlačí ještě teď xD

.

Pro představu - tak takhle to vypadalo v té tělocvičně xD

Nutno podotknout, že i my jsme se jako správné otaku sdružily do přepadové skupinky, takže jsem bohudík nejela sama - průvodcem, spolukaličem, fotografem, veřejným pobuřovačem a ochranou v tlačenici mi byly následující osoby:

.

1) můj milášššek Peťa alias Pieretta (cosplay - jediný "zástupce opačného pohlaví" ve skupině - Itachi)

2) prorokyně Marťa alias Violette (cosplay - Yuii z K-ON!)

3) my soul twin dvojče Yoko (cosplay - classic goth neko)

4) a samozřejmě moje předrahá Aka-Itachi (cosplay - Temari (bude vám tvrdit, že tak nevypadala, ale všichni ji poznali))

.

Začněmež tedy...

Za devatero horami, devatero lesy žila byla jednou jedna lepá děva jménem Yaraki (jsem to já, pro ty pomalejší). I rozhodla se pojednou, povídajíc si se svým duševním dvojčetem, že slavnost jménem Animefest navštíví. Vzala tedy jehlu a nit, tílko a rolák a jala se cosplay si ušíti. Než uplynula jediná luna, smluvila se s dalšími podobně zatíženými jedinci - Pierettou, Violette, Hankou a s dcerou vévody sousedního domu Akou, že se probojují až na onu legendární akci. Ušily tedy své cosplaye, umořily pár kamarádů neustálým "kyaaaa AFkóóóó", načež na cestu se vydaly...

.

Tak fajn, jo, jsem normální - stručně řečeno, poslední měsíc jsme se na tehdy nadcházejícím Animefestu totálně ujížděly - celý výlet nám zkazilo snad jen Hančino náhlé onemocnění (a učitelka z matiky, která mě kvůli taháku málem nechala dělat komisionárky - je to .....)

První den jsme strávily na přednáškách, pověčeřely originálně McDonaldu, shlédly AMVčka a seznámily se s haldou naprosto neskonale geniálních lidí. Popravdě i zbytek animefestu se nesl v tomto duchu - ráno vstát, vytvořit ze sebe za pomoci paruky, kostýmu a nejméně dvanácti přísedících cosi "použitelného". Pak se nasnídat, chvíli pobuřovat kolemjdoucí svým neobvyklým zjevem, poslechnout si pár přednášek, oběd v 17:00, následně promítání, posezení v kafárně, vínko a hajdy na kutě.

Přestože prosté shrnutí zní asi krajně nudně, nestydím se říct, že tento animefest byla jedna z nejlepších akcí mého života. Může za to především jedna zásadní věc, která předčí bishíky, zvědavé policajty, obrovskou útratu i občasné výpadky techniky, nebo fronty na záchod, tou věcí je ATMOSFÉRA.

Neznám krásnější pocit, než ten, který vás zaplaví v okamžiku, kdy prohlásíte "třetí AMVčko bylo super", někdo úplně cizí na sedačce před vámi se okamžitě otočí a zapojí se se slovy "jo, to se mi taky líbilo, dali jsme mu hlas". Chvíle, kdy se k vám v kavárně připojí naprosto neznámí "Neko a Yuki" a prokecáte celý večer. Nebo když jdete v osm večer po přeplněném náměstí, lidi na vás zírají jako na hromádku velrybího trusu, vy si už tak připadáte zvláštně neobyčejně, načež vám zamává úplně cizí člověk na protějším chodníku jen proto, že má kostým ANBU stejně jako vy.

Kruci! Pro tohle bych zabíjela - pro ten nádech sounáležitosti a přátelství.

Když čekáte ve frontě, je vedro, nemáte záruku, že se dovnitř vůbec dostanete, načež okolo proběhne jiný otaku se slovy "puste mě dovnitř, jsem těhotnej! Budu rodit!" a všichni okolo se kření stejně jako vy - jako banda idiotů a vám je najednou tak nějak hezky. Povídáte si s Claudem o jeho kládě (myšleno meč xD), nebo třeba s maturantem, který si ale "AFko nemohl nechat ujít, že".

Co mě ale dostalo do kolen naprosto maximálně, byla promítání - u každé dobré scény prostě celé kino spontánně a automaticky začalo tleskat...extáze, prostě nádhera. Nesetkala jsem se za celou dobu s nikým, kdo by byl nepříjemný, nebo se nějak poškleboval - otaku drželi pospolu (viz snídaně v parku xD), organizátoři skvělí, focení stálo za to (*kyaaaaaaaaaaaaaaaaa* mám fotku s tím d.o.k.o.n.a.l.ý.m. Alucardem *nyaaaaaayyyy*) a záseky v promítání - mno, lepší než drátem do oka, že XD

.

Dámy a pánové, jež jste se letos nezúčastnili, příště vás chci vidět nastoupené v pozoru - tohle je opravdu akce roku, vrchol otaku sezóny...dobře, dochází mi slova, vážně to nemělo chybu xD

.